Historie
Historie středního školství ve Veselí nad Moravou
V roce 2017 si připomínáme šedesát let od chvíle, kdy se ve Veselí nad Moravou objevila první škola, která měla ambici stát se školou střední – Jedenáctiletá střední škola. Od roku 1960 a 1961 byly zřízeny zemědělské školy ve Strážnici a Veselí a v roce 1970 započala výuka učňovských oborů také v bývalých Jihomoravských trubkárnách a tažírnách. Od těchto dob je historie středního školství nedílnou součástí historie města. Před deseti lety, v roce 2007, nebylo mnoho času se touto historií zabývat. Probíhalo slučování škol, sjednocování a inventarizace majetku, škola byla v nervózním očekávání drastického demografického poklesu patnáctiletých žáků. Jen tři roky byly v platnosti nový Školský zákon a Zákon o pedagogických pracovnících. Probíhala zásadní reforma školství, přechod od jednotných učebních osnov na rámcové a školní vzdělávací programy. Padesáté výročí tak proběhlo bez většího povšimnutí nás pedagogů i veselské veřejnosti. Věřme, že i připomenutí výročí šedesátého bude mnoha pamětníkům i mladším lidem příjemným nahlédnutím do historie.
1. Jedenáctiletá střední škola a školy následující
Město Veselí nad Moravou těžilo vždy ze své výhodné geografické polohy. Střetávaly se tu cesty z jihu na sever s pozdější tepnou západ-východ. Jinými směry se nemohla dát ani železniční síť z 19. a 20. století. Železnice přivála do města nové obyvatele, Veselí nad Moravou se stalo důležitým železničním uzlem. Prudký průmyslový rozmach prožívá město a celá oblast od roku 1945. Někdejší středisko úrodné zemědělské oblasti, místo zemědělských trhů a slavných jarmarků je obklopeno novými průmyslovými závody, vyrůstají nová sídliště.
Tyto ekonomické proměny se odrazily ve společenské struktuře i ve školské problematice. Veselí potřebovalo nové učebny, město zákonitě potřebovalo pro svůj další vývoj střední školství. Příznivější situace pro realizaci tohoto požadavku nastala v padesátých letech po ustavení okresu, jehož školský odbor ovlivňovali nebo vedli pracovníci z Veselí nad Moravou. Po více než čtyři léta usilovali o zřízení střední školy ve Veselí nad Moravou. První písemná žádost pochází z listopadu 1953, v následujících letech se žádosti opakovaly. Ale teprve žádosti z 26. září 1956 bylo vyhověno.
Dnem 1. září 1957 zahájila provoz škola nového typu – Jedenáctiletá střední škola. V čele pedagogického sboru stál ředitel p. Němeček a jeho dva zástupci p. Weber a p. Koštuřík.
Ve školním roce 1961-1962 došlo k osamostatnění III. stupně od ZŠ s názvem Střední všeobecně vzdělávací škola. Ředitelem SVVŠ se stal prof. Štěpán Píštěk, jeho zástupcem byl jmenován prof. Miroslav Hoffmann. Zápas o střední školství ve Veselí nad Moravou ovšem ještě pokračoval. Jestliže si veřejnost začala vážit vzdělání ve společnosti, opustily ústřední školské orgány myšlenku, že by většina mládeže měla získat středoškolské vzdělání zakončené maturitou. Začalo se velmi vážně hovořit o redukci škol. Z toho vyplynulo, že vedle sebe nemohou existovat dvě SVVŠ, ve Veselí nad Moravou a ve Strážnici. Pro Strážnici mluvila tradice, dostatek vyučovacího prostoru, proti ní excentrická poloha města bez zázemí. Pro Veselí hovořila jasně výhodná poloha, prudký ekonomický růst města, dvojnásobný počet obyvatel. Okresní orgány se hned od počátku postavily na stranu Strážnice. Opačné stanovisko zaujali pracovníci krajských školských zařízení v Brně. Boj vzplanul na několik let, neustále probíhala jednání, zhodnocovala se nejrůznější hlediska, nejistota zasahovala vyučující i žáky, rodiče i širokou veřejnost. Situace zůstala nevyjasněná až do roku 1967. V souvislosti s konečnou úpravou sítě středního školství v Jihomoravském kraji rozhodl KNV o definitivním zrušení SVVŠ ve Veselí nad Moravou. V roce 1967-68 zůstaly na škole poslední čtyři ročníky, celá řada profesorů musela odejít.
V březnu 1968 bylo rozhodnuto, že v budově školy bude nově zřízena dívčí odborná škola, bylo nutné zajistit odborníky a zřídit nové odborné učebny.
Původní budova Obchodní akademie
Na jaře 1969 bylo rozhodnuto, že vedle DOŠ vznikne ve Veselí nad Moravou nová střední škola – Střední škola ekonomiky služeb, která bude připravovat žáky pro práci ve službách, v úřadech a v podnicích. Ředitelem školy se v roce 1970 stal prof. Viktor Michálek, jeho zástupcem prof. Vítězslav Procházka. V roce 1972 dostala škola nový název – Střední ekonomická škola. Pedagogický sbor byl rozšířen o celou řadu ekonomických odborníků, postupně byly vybavovány učebny pro psaní na stroji a výpočetní techniku.
Po událostech na podzim 1989 nastala také ve školství řada změn. Do školního roku 1990-1991 vstoupila škola opět s novým názvem – Obchodní akademie. Ředitelem školy byl jmenován Ing. Radomír Neduchal, jeho zástupkyní Mgr. Jarmila Tkadlečková. Škola se stala samostatným právním subjektem, byla zařazena do nové sítě škol a to jako škola státní. Učební plán školy byl rozšířen o řadu nových odborných ekonomických předmětů, studentům byla dána širší možnost volby cizích jazyků.
Škola působila v prostorách bývalé obecní měšťanské školy. V roce 1991 byl schválen zákon č. 172/1991 Sb., ze dne 25. 4. 1991 o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí. Město Veselí nad Moravou uplatnilo svůj nárok na tzv. historický majetek obce, požadovalo vydání budovy pro potřeby základního školství a vystěhování obchodní akademie do nových prostor. Pro tento účel byl škole odprodán pozemek v lokalitě ulice Kollárova. Stavební záměr byl zpracován v roce 1993, dodatek k němu pak v roce 1995. Přestože stavba byla schválena a zařazena do rozpočtu roku 1997, došlo v důsledku tzv. ekonomických balíčků a povodňových úsporných opatření k oddálení o další rok. Práce na stavbě byly zahájeny v únoru 1998 a stavební firmy se zhostily svého úkolu na výbornou. Ve Veselí nad Moravou vznikl moderní vzdělávací komplex, který zlepšil technické podmínky pro vzdělávání žáků i pracovní prostředí pro zaměstnance.
Ve školním roce 1999 – 2000 nastal pro žáky i zaměstnance zlom. Během školního roku se škola po několikaletém úsilí spojeném s budováním přestěhovala do nových moderních prostor. Zatímco vzdělávací obsah se ve škole měnil neustále a procházel postupným vývojem, pracovní a provozní podmínky se změnily okamžitě, skokem. To vše uprostřed školního roku, stěhování v období vánoc 1999, zahájení v novém prostředí 3. ledna 2000.
Dalo by se říci, že všechno bylo vyřešeno, měli jsme krásné, moderní prostory, úžasné technické zázemí, škola vzkvétala, prosperovala, získávala uznání. Ale změnám ještě nebyl konec. Opět se začalo mluvit o snižování počtu škol v kraji, začalo se jednat o tzv. optimalizaci ve školství. Původně se měl tento jistě nepopulární zásah týkat škol, které působily v nájmu měst, případně nebyly plně vytíženy. Tato skutečnost se nás netýkala a přesto došlo ve Veselí nad Moravou ke sloučení tří škol do jednoho celku.
Od 1. 7. 2004 došlo ke sloučení Obchodní akademie, Středního odborného učiliště strojírenského a Středního odborného učiliště zemědělského pod nový název Obchodní akademie a střední odborné učiliště. Ředitelem byl jmenován Ing. Jiří Vavříček, funkcí zástupců ředitele byli pověřeni Mgr. Jarmila Tkadlečková, Mgr. Petr Pavka a PhDr. Pavel Kulheim. Po jejich odchodu do důchodu je nahradili RNDr. Ivana Těthalová a Ing. František Maňák. V následujících letech došlo ještě k několika upřesňujícím změnám v názvu školy. V současné době působí škola pod názvem Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou, příspěvková organizace.
2. Strojírenské učiliště v rámci bývalých JTT a ŽV ve Veselí nad Moravou
Začátky strojírenského učňovského školství ve Veselí nad Moravou se datují k roku 1970, kdy vzniklo učňovské středisko (US) pro odborný výcvik v budově mechanické dílny pod hlavičkou JTT Veselí nad Moravou, národní podnik. V tomto roce se zde již konaly závěrečné zkoušky žáků různých strojírenských a hutnických oborů včetně oboru Elektrikář. Vedoucím US byl v začátcích Jaroslav Sukop, v roce 1972 byl pověřen funkcí p. Svatopluk Bělík.
Před rokem 1983 se žáci učili odbornému výcviku převážně ve VTŽ Chomutov (v oborech Strojník válcoven, Provozní zámečník), dále ve Slováckých strojírnách v Uherském Brodě (obráběči kovů a zámečníci), v NHKG Ostrava a Železárnách Třinec (hutníci, zámečníci) a v Lipníku nad Bečvou (elektrikáři). Teoretická výuka probíhala převážně na SOU v Hodoníně, kde byl ředitelem Mgr. Rudolf Kubsch.
Ke dni 1. 9. 1983 vzniklo Střední odborné učiliště strojírenské Veselí nad Moravou se sídlem na Kollárově ulici 1229. Teoretická výuka probíhala na sociální budově u svařovny trub v areálu podniku Železáren Veselí nad Moravou. Odborný výcvik se přestěhoval z mechanické dílny železáren na halu žebrových trubek, jejíž výrobní linka se přesunula jinam. Výuka odborného výcviku probíhá na tomto místě doposud.
Již v roce 1982 byla zpracovaná kompletní stavební dokumentace pro SOU na výstavbu nového pavilonu teoretické výuky, domova mládeže včetně dílen odborného výcviku. K celé výstavbě však nedošlo, byla postavena pouze škola pro teorii a výšková budova pro domov mládeže. V roce 1986 se přestěhovala teoretická výuka ze Železáren do nové školy.
Ve školním roce 1983/84 se učilo v učebních oborech celkem 330 žáků v 11 třídách. Jednalo se o tříleté uč. obory s výučním listem: Mechanik opravář pro stroje a zařízení (později Zámečník), Strojník pro hutní tváření kovů (později Hutník), Obráběč kovů, Elektromechanik pro rozvodná zařízení a dvouletý učební obor Hutní výroba. Během dalšího období došlo k rozšíření o nabídku uč. oborů Instalatér (1992 -2004) a Truhlář (1990 – 2012). U truhlářů vzniklo středisko praktického vyučování v ulici Stolařská pro 24 truhlářů s vedoucím panem Martinem Chrenčíkem. V roce 2012 se přestěhovaly stroje a zařízení z ulice Stolařská na dílny SOU z důvodu demolice budovy a výstavby nového obchodního řetězce ve Veselí nad Moravou.
K 1. 9. 1986 došlo k rozšíření nabídky studia o dvouletou večerní nástavbu s maturitou pro absolventy s výučním listem. Studijní obory byly dva: Strojírenství a Elektrotechnika. Název Strojírenství se v roce 1999 změnil na název Provozní technika.
Prvním ředitelem školy byl jmenován Ing. Alois Cvek, zástupcem pro teoretickou výuku se stal Mgr. Pavel Válka, zástupcem pro ODV zůstal p. Bělík. Postupně se na odborném výcviku až do roku 1990 střídali zástupci – Ing. Jan Hladký, Ing. Ondráček, Petr Pavka a Jan Motyčka.
Změny probíhaly rovněž ve funkcích ředitele školy a zástupců pro teoretickou výuku.
Ke dni 1. 9. 1984 byl jmenován novým ředitelem Ing. Oldřich Vyoral, dále od 1. 9. 1987 PhDr. Otakar Rop a k 1. 9. 1989 byl pověřen funkcí Mgr. Petr Pavka, který setrval ve funkci až do sloučení všech veselských škol v roce 2004. Zástupci pro teoretickou výuku se postupně střídali následovně. Po Mgr. Pavlu Válkovi byli pověřeni funkci od 1. 9. 1987 Mgr. Josef Gajoš, následně Miroslava Krausová a od 1. 3. 1990 Ing. František Maňák.
Ředitel školy a mistři odborného výcviku byli před rokem 1990 zaměstnanci podniků (Železárny, Moravské naftové doly apod.), učitelé byli zaměstnanci JM KNV Brno. Později, od roku 1990, přešla škola pod Ministerstvo průmyslu.
3. Zemědělské učiliště Strážnice
Zemědělské odborné učiliště Strážnice bylo zřízeno Okresním národním výborem v Hodoníně ke dni 1. 9. 1960. Svou činností navazovalo na činnost Zemědělských mistrovských škol. Na učilišti byl zaveden dvouletý obor Pěstitel - chovatel, který připravoval jak dívky, tak chlapce na jednoduché manuální práce v okolních JZD. Nárůst mechanizace v podnicích vyvolal potřebu zřízení jednoletého nástavbového studia obor Zemědělský mechanizátor. Do tohoto oboru byli přeřazeni i učni ze zanikajících učilišť v Hodoníně a Uherském Hradišti. Počet žáků na učilišti se pohyboval kolem 160 – 180, z toho byla jedna třetina dívek. Polovina žáků byla ubytována.
Ředitelem ZOU byl po vzniku Jaroslav Běťák, od 1. 8. 1963 jej nahradil Jan Matyáš, od 1. 9. 1966 Ing. František Škarecký a od 1. 9. 1971 do 31. 8. 1990 byl ředitelem Ing. Otakar Kalina. Posledním ředitelem byl Ing. Václav Šeda a v období jeho nemoci byl pověřen vedením učiliště Ladislav Perutka. Učiliště zaměstnávalo 35 pracovníků – 8 učitelů, 10 mistrů a ostatních nepedagogických pracovníků.
Učilišti byla přidělena k užívání budova bývalých okresních úřadů ve Strážnici na náměstí Svobody č. p. 494. Zde probíhalo teoretické vyučování a byl zde zřízen internát. Postupem času byly dobudovány dílny a garáže. Byla zřízena nová kuchyň a jídelna. Odborný výcvik byl zajišťován v dílnách a v prostorách učiliště v JZD Strážnice, Tvarožná Lhota a okolních zemědělských podnicích, kde byli žáci smluvně vázáni a po vyučení do podniků nastoupili do pracovního poměru.
V průběhu vývoje docházelo ke změnám názvů učebních oborů, v roce 1972 končí dvouleté obory a učební obory dívek, nastupuje tříletý obor Mechanizátor rostlinné výroby, který je nahrazen v roce 1995 oborem Opravář zemědělských strojů. Obory Hospodyňka a Provoz služeb se na učiliště vrací v roce 1992 a trvají do roku 2002.
V roce 1981 se mění název učiliště na SOUZ Strážnice. Ve školním roce 1994/95 se dále stává odloučeným pracovištěm SOUZ Veselí nad Moravou. Počínaje rokem 2000 dochází k postupnému stěhování dílen a učeben na pracoviště ve Veselí.
4. Zemědělské učiliště Veselí nad Moravou
SOU zemědělské ve Veselí nad Moravou bylo zřízeno v roce 1961 jako podnikové učiliště STS Hodonín. Připravovalo dlouhá léta odborně vzdělané pracovníky pro oblasti oprav zemědělské i nezemědělské techniky, autoopravárenství, řízení motorových vozidel, zámečnictví, svařování, obrábění kovů a dalších profesí z oblasti zemědělství a služeb. Přednostně byli přijímáni žáci pro ostatní blízké stanice STS, např. STS Bučovice nebo STS Otrokovice, postupně byli do výuky zařazováni žáci pro práci v zemědělských podnicích celého okresu Hodonín a části okresu Uherské Hradiště. Velká většina žáků byla ubytována v domově mládeže. Učební obor Opravář zemědělských strojů byl tříletý a první absolventi ukončovali v roce 1964. Teoretická výuka probíhala ve škole na STS Veselí nad Moravou, zde žáci absolvovali také praktickou výuku v prvním ročníku. Ve druhém ročníku praktická výuka probíhala také na STS Hodonín a STS Kyjov, ve třetím ročníku odborný výcvik žáci absolvovali ve vybraných zemědělských a opravárenských závodech.
V roce 1980 byl tříletý učební obor změněn na tři a půlletý obor Mechanik opravář se zaměřením na zemědělské a lesnické stroje a zařízení. V roce 1993 byl název oboru znovu změněn na tříletý obor Opravář zemědělských strojů.
Nejstarším doloženým ředitelem školy byl pan Josef Šťastný. Po něm byl 1. 6. 1984 jmenován do funkce PhDr. Pavel Kulheim, který v ní setrval až do sloučení všech veselských škol v červnu 2004.
V roce 1994 bylo učiliště sloučeno s učilištěm ve Strážnici, které se stalo jeho odloučeným pracovištěm. Tím se zvýšila nabídka učebních oborů o obory Zemědělec – hospodyňka, Mechanizátor rostlinné výroby, Zemědělská výroba a Provoz služeb pro domácnost a rozšířily se tak možnosti získávání odborných dovedností. Toto řešení umožnilo také lepší dostupnost v regionu a jednodušší dojíždění žáků z místa bydliště. Systémem výuky škola navázala na pozitivní výsledky výuky v podnikových učilištích, kde byla odborná příprava propojena s reálným pracovním prostředím.
Dnešní budova Obchodní akademie
5. Jedna škola
Současná podoba střední školy ve Veselí nad Moravou vznikla optimalizačním sloučením tří škol dne 1. 7. 2004. Nástupnickou školou byla ustanovena Obchodní akademie Veselí nad Moravou. S ní byly sloučeny Střední odborné učiliště strojírenské a Střední odborné učiliště zemědělské. Nová škola dostala název Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou, Kollárova 1669.
V současné době škola provozuje svou činnost téměř výhradně na majetku Jihomoravského kraje, výjimkou jsou krátkodobé pronájmy městské sportovní haly pro výuku tělesné výchovy a druhou výjimkou existence jednoho pozemku cizího vlastníka pod částí dílen odborného výcviku.
Kromě běžných slučovacích procedur a postupného nepříjemného zeštíhlování, vyvolaného očekávaným prudkým demografickým poklesem, musela škola řešit i majetkové záležitosti, které po slučovaných školách zdědila. Dalším důležitým úkolem bylo postupné opuštění tří odloučených pracovišť:
Strážnice, náměstí Svobody 494 (prodáno JM krajem v roce 2007) a Veselí nad Moravou, Hutník 1048 (prodáno 2010), na kterých původně vyučovalo SOU zemědělské a Veselí nad Moravou, Stolařská 1159 (prodáno v 2009), na kterém vyučovalo původní SOU strojírenské obor Truhlář.
Od roku 2004 se snížil počet žáků z někdejších 680 (jen první rok) na 370 v roce 2016. Kromě demografického poklesu byl úbytek způsoben administrativním zákrokem současného zřizovatele, který téměř všem školám odebral možnost nabírat jednu z maturitních tříd a naší škole byl rovněž (doufejme, že přechodně) pozastaven nábor do učebního oboru Truhlář. Na druhé straně je tento krok třeba respektovat a ocenit, protože kdyby nebyl učiněn, nezbyli by pro všechna učiliště už téměř žádní žáci a i evidentně nestudijní typy žáků by se pokoušely marně o získání maturity. To se však netýká jen Veselí na Moravou, ale celé naší země.
Škola měla po celou dobu své novodobé existence kladný hospodářský výsledek, vzniklý zisky v doplňkové (hospodářské) činnosti, což za třináctileté období představuje přilepšení v řádech mnoha milionů korun, které byly vždy využity ve prospěch hlavní - vzdělávací činnosti školy. Kromě takto získaných prostředků získala škola za třináctileté období z mimorozpočtových zdrojů, zejména fondů EU, asi 15,5 milionu korun.
Dnešní budova SOU strojírenského
Žáci obchodní akademie i středního odborného učiliště se pravidelně účastní regionálních, celostátních i mezinárodních soutěží, kde získali mnozí z nich vynikající výsledky. Vybíráme ty nejcennější:
Rok 2017 – dvě druhá, třetí, čtvrté a šesté místo v krajském kole soutěže v grafických disciplínách.
Rok 2015 – žáci Michal Knedlík a Michal Hrdlička zvítězili v okresním kole SOČ a postoupili do krajského kola, kde se umístili na třetím místě s postupem do celostátního kola.
Rok 2015 - žák Marek Pivečka se umístil na šestém místě v disciplíně Psaní na klávesnici na VII. letní olympiádě dětí a mládeže ČR v Plzni.
Rok 2015 - žák Adam Čajka se umístil v soutěži Kovo Junior Obráběčů kovů na prvním místě v krajském kole. Žák Radim Pytel se umístil v téže soutěži na místě třetím.
Rok 2014 - žák Josef Obrtlík se umístil na 46. místě v mezinárodní soutěži INTERSTENO v psaní on-line. Soutěže se zúčastnilo 1785 žáků ze dvaceti zemí světa.
Rok 2013 - žák oboru Obráběč kovů Radek Vykouk se umístil v soutěži Kovo Junior Obráběčů na 3. místě v krajském kole a na 4. místě v kole celostátním.
Rok 2013 - Žák oboru Strojní mechanik Michal Polachovič se umístil v soutěži Kovo Junior Strojních mechaniků na 1. místě v krajském kole a na 4. místě v kole celostátním.
Rok 2013 - žákyně Monika Pospíšilová se umístila na prvním místě v krajském kole soutěže v grafických předmětech v disciplíně Psaní na klávesnici.
Rok 2012 - žák Lukáš Čerešňák se umístil v soutěži Kovo Junior Obráběčů kovů na druhém místě v celostátním kole.
Rok 2012 - žák Tomáš Majerčák se umístil v mezinárodní soutěži Truhlář junior na místě třetím.
Rok 2011 - žákyně Monika Pospíšilová se umístila na prvním místě v krajském kole soutěže v grafických předmětech v disciplíně Psaní na klávesnici.
Rok 2011 - druhé a třetí místo žáků Robina Orsága a Jakuba Strachoty na mezinárodní soutěži svářečů "O Zlatý pohár Linde".
Rok 2009 - 1. místo v celostátní soutěži družstev Truhlář roku.
Rok 2008 - žák René Schönwandt se umístil na druhém místě v krajském kole olympiády v německém jazyce.
Rok 2008 - žák Antonín Durna získal 1. místo v teoretických znalostech mezinárodní soutěže svářečů "O zlatý pohár Linde" a také třetí místo v celostátním kole soutěže dovedností oboru Opravář zemědělských strojů.
Rok 2006 - žáci Luděk Majer, Jan Pavlinec a Tomáš Zbořil získali třetí místo na celostátním kole SOČ.
Poslední otázkou, nad kterou bych se chtěl zamyslet, je, zda naše škola bude mít své místo i v budoucnosti? Má vůbec nějakou kvalitu? Nějaký smysl? Nějakou perspektivu?
Kvalitu určitě má. Už vzhledem k úspěchům žáků (a učitelů, samozřejmě). Určitě také proto, že například úspěšnost žáků OA u maturit byla v letošním roce 85,7 a vloni 90,9 %. A protože úspěšnost žáků u závěrečných učňovských zkoušek byla vloni i letos 100 %. A to jsou zkoušky státní, jednotné, kde si škola nemůže hezký image o sobě sama vytvořit!
Smysl taky zřejmě má. Když něco funguje, obvykle se to moc nemění a už vůbec neruší! Chce snad někdo, aby ve Veselí střední škola nebyla a Veselené a Horňáci museli za vzděláním dojíždět do Strážnice, Bzence, Uherského Hradiště, Hodonína či Kyjova? Proč by to chtěl?
A má škola perspektivu? Větší než mnoho jiných! Vyučuje totiž obory, jejichž absolventi najdou pracovní uplatnění nebo jsou dobře připravení k dalšímu studiu. Škola spolupracuje s desítkami soukromých firem, s institucemi, orgány státní správy a samosprávy. Žáci ani učitelé se nepohybují ve vzduchoprázdnu, my víme, co mají vědět žáci a co bychom měli vědět my, pedagogové. Tak proč by naše škola neměla mít perspektivu? Má ji! Lepší než řada jiných!
6. Závěrem
Tento článek si neklade za hlavní cíl faktografickou úplnost ani přesný popis všech událostí a změn, které veselské školství po celou dobu jeho existence provázely. Nechť je však připomenutím a poděkováním za práci stovkám učitelů a mistrů odborného výcviku a všem dalším zaměstnancům škol. A rovněž tisícům absolventů, kteří studiem ve Veselí nad Moravou položili základ svého úspěchu v profesním i osobním životě!
Přeji všem výše jmenovaným hodně zdraví, úspěchů a také hrdosti na všechno, čím jsme společně prošli.
Ing. Jiří Vavříček
ředitel školy
Poděkování autora článku:
Děkuji tímto paní Mgr. Jarmile Tkadlečkové, jejíž článek, který najdete i na webových stránkách naší školy, jsem s malými úpravami využil. Dále děkuji Ing. Františku Maňákovi, Ing. Ludmile Všetulové, Ing. Pavlu Šalomounovi, paní Libuši Jeglové a všem dalším, kteří mi poskytli cenné informace a poznatky.